…kojenecké plavání

„Kojenecké plavání“ je asi nejzažitější název, i když nevystihuje přesně celou jeho podstatu. Spíše se jedná o pohybové činnosti dětí ve vodě od nejútlejšího věku. Pohyby, které kojenec ve vodě provádí jsou spontánní, neboť kojenci chybí motorické schopnosti.

 Hlavním smyslem není naučit kojence plavat, ale spíše prožít příjemné zážitky dětí a rodičů ve vodě. Z plaveckého hlediska se jedná o postupné získávání nejzákladnějších plaveckých dovedností (dýchání, splývání, znakové nožičky, prsové ručičky…)

 Rodiče by si neměli slibovat od kojeneckého plavání nepřiměřené urychlování vývoje dítěte (brzy sedět, chodit) nebo rané sportovní úspěchy.

 Pravidelnými návštěvami kurzu kojeneckého plavání vedeme děti k aktivnímu pohybu. Ty se tak učí pociťovat jej jako přirozený a nepostradatelný.

 Velký význam je spatřován také ze zdravotního hlediska. Pravidelné otužování je prevencí před onemocněním. Otužování však může mít na dítě kladný vliv pouze, pokud jsou dodržovány podmínky otužování.

Při důsledném dodržování všech zásad otužování je nebezpečí, že nám dítě onemocní rýmou či kašlem, minimální. Stane-li se tak přece, překoná nemoc mnohem lépe a bez komplikací.

 Je dokázáno, že pravidelným plaváním dochází k zesílení srdce a zvětšení srdečních komor. Správnou technikou dýchání při plavání a cvičení dochází k dostatečné výměně kyslíku i v okrajových částech plic, tím ke zvýšení jejich vitální kapacity, pružnosti a rozpínavosti hrudního koše. Objem plic je u plavajících dětí v kojeneckém věku o deset až patnáct procent větší než u neplavajících.

 Pobyt ve vodě uspokojuje psychické potřeby dítěte a umožňuje jeho rychlejší pohybový vývoj, současně příjemně unavuje a podporuje chuť k jídlu. Vlivem aktivní činnosti dolních končetin ve vodě se zlepšuje střevní činnost a děti tak mají menší problémy s bolestmi bříška.

 PLAVÁNÍ DĚTÍ OD 6 MĚSÍCŮ

 V tomto období můžou děti začít navštěvovat skupinové kurzy plavání. Do skupinek se snažíme zařazovat děti vždy stejně staré a zároveň stejně pokročilé. (Při společných hrách dochází u dětí mnohdy k prvnímu kontaktu se stejně starými vrstevníky)

Doba pobytu ve vodě se řídí vždy náladou dítěte. Maximální délka pobytu ve vodě činí třicet minut.

Celá lekce plavání je doplněna o říkanky a písničky.

Při prvních známkách únavy a nechuti k aktivní činnosti volíme raději změnu či odpočinek, zásadně však dítě k ničemu nenutíme. Pořád máme na paměti, že vše probíhá formou hry.

Klubíčko je stále odpočinkovou polohou, kterou zařazujeme mezi jednotlivé prvky, nebo je-li dítě unavené, je potřeba jej zklidnit apod.

První lekce je asi ta nejdůležitější, kde se maminky dozví, co vše se budou ony i jejich miminka na kurzu „učit“.

Každá další lekce se bude skládat ze tří částí, a to rozplavání, kdy procvičujeme již dříve naučené prvky, dále hlavní fáze, která je z celé lekce nejdelší a zařazujeme zde nové a náročnější prvky a na závěr nastupuje vyplavání, kdy se věnujeme hře a klidnějšímu zaměstnání.

Již na první lekci ukážeme první prvek potápění. A každou další lekci zařadíme nový prvek.

K potápění přistupujeme nenásilně a trpělivě. Každé dítě je jiné, některé zvládá prvky rychleji, některé pomaleji, nic nesmíme uspěchat. Se základními prvky potápění můžeme začít hned od prvního setkání dítěte s vodou. Abeceda potápění obsahuje jednotlivé prvky od nejjednodušších až po nejsložitější. Každý následující prvek je vždy jen o něco málo složitější než prvek předcházející. Rychlost návaznosti určuje dítě samo podle zvládnutí a reakce na předcházející prvek.

Podstatou abecedy potápění je vytvoření podmíněného reflexu – zatajení dechu před potopením na určitý signál. Signál se skládá z oslovení dítěte „ááá žbluňk“ (např. „Káčo, ááá žbluňk“), a poté následuje potopení. Signál si určí rodič a bude jej v této podobě používat pouze u nácviku abecedy potápění, nikde jinde. Signál musí být krátký, oslovení nejlépe dvojslabičné, musí být vysloven zvučně a vždy stejnou intonací. Trénujeme jej několikrát denně, např. při ranní hygieně, večerním koupání. Po určité době si dítě na signál zvykne a již při jeho vyslovení zatají dech, případně zavře oči a ústa.

Spontánní radostný pohyb pod vodou je vrcholem potápění v raném dětství.